Brána do pekel, kostel duchů a useknutá ruka: 7 nejstrašidelnějších míst Česka

Konec října je v Česku jako stvořený pro strašení. Tma přichází po páté, ráno leží v údolích mlha a 31. října letos připadá na sobotu. Den předtím končí podzimní prázdniny, v pondělí jsou Dušičky. Ideální chvíle vyrazit za místy, o kterých se vypráví potichu.

U každého místa najdete legendu, kus pravdy, naši stupnici strašidelnosti a tip, kde se po výletě schovat pod peřinu.

1. Hrad Houska: brána do pekel

Kraj: Kokořínsko | Strašidelnost: 5/5

Gotický hrad uprostřed lesů na Kokořínsku nedává smysl. Podle Kudy z nudy nestál u hranic ani u obchodní stezky a nebylo v okolí nic, co by musel chránit. Neví se ani jistě, kdo ho postavil. Pověst to vysvětluje po svém: hrad nebyl postaven, aby chránil něco venku, ale aby zadržel něco uvnitř. Pod ním má být průrva do pekla, kterou hlídá černý mnich bez tváře. Jedni ji hledají v kapli, druzí ve studni.

Pravda: Hradem skutečně prostupuje obří skála, kterou uvidíte zvenku i zevnitř. Nádvoří má pozoruhodnou akustiku a v bývalé kočárovně visí jedenáct obrazů s pekelnými tresty. O Housce psaly National Geographic, Atlas Obscura i The Guardian.

Kde přespat: mezi pískovcovými skalami Českého ráje a Kokořínska.

2. Kostnice v Sedlci: lustr ze všech kostí lidského těla

Kraj: Kutná Hora | Strašidelnost: 4/5

Uprostřed malé kaple visí lustr, ve kterém je podle tradice každá kost, kterou člověk má. Podle Novinek je v kostnici kolem šedesáti tisíc kostí a lebek z obětí moru ve čtrnáctém století a z husitských válek.

Pravda: Hřbitov byl vyhlášený kvůli hlíně, kterou sem prý kdysi přivezli z Jeruzaléma. Mělo se za to, že v ní tělo zetleje za čtyřiadvacet hodin, a tak se tu chtěli nechat pohřbít lidé z celé střední Evropy. Dnešní výzdobu vytvořil v roce 1870 řezbář František Rint. Z kostí poskládal i erb Schwarzenberků, na kterém havran klove Turkovi oko. Kostnici ročně navštíví přes 400 tisíc lidí, tak jeďte brzy ráno.

Kde přespat: kousek od Kutné Hory ve středních Čechách.

3. Kostel v Lukové: 32 duchů v lavicích

Kraj: Plzeňsko | Strašidelnost: 5/5

V roce 1968 se během pohřbu zřítila část stropu kostela svatého Jiří. Místní to vzali jako znamení, kostel opustili a nechali ho chátrat. Víc než o čtyřicet let později, v roce 2012, do něj student Jakub Hadrava umístil jako svou bakalářskou práci 32 sádrových postav v bílých pláštích. Sedí v lavicích, stojí v uličce a mají zahalené tváře. Představují původní německé obyvatele, kteří museli po válce odejít.

Pravda: Duchové kostel zachránili. Podle Wikipedie přilákala instalace návštěvníky z celého světa a ze vstupného se opravila střecha, krov, okna i fasáda. Kostel bývá otevřený v sobotu odpoledne od dubna do října. Halloween letos padá na poslední říjnovou sobotu, takže to může být poslední šance sezóny. Otevírací dobu si před cestou ověřte.

Kde přespat: v západních Čechách. Luková leží v Manětínské oblasti tmavé oblohy, takže večer se vyplatí podívat se i nahoru.

4. Čertovo jezero: kde se utopil čert

Kraj: Šumava | Strašidelnost: 3/5

Ledovcové jezero pod Jezerní horou je hluboké až 36 metrů a obklopené strmými, tmavými stěnami. Podle pověsti ho vyhloubil sám čert. Chtěl do pekla odnést dívku, která mu ale lstí přivázala k ocasu kámen, a čert se s ním zřítil do hlubiny. Z vody prý dodnes vylézají skřeti a podivné postavy a všechna šumavská jezera jsou pod zemí propojená.

Pravda: Podle Kudy z nudy je Čertovo jezero jediné šumavské jezero, jehož voda teče do Dunaje. Sousední Černé jezero odtéká do Severního moře. A strmé břehy obou jezer jsou jediná místa na celé Šumavě, kde vznikají laviny. Cesta k němu vede od Černého jezera po kamenité stezce, takže pevné boty jsou nutnost.

Kde přespat: na Šumavě, ideálně v okolí Železné Rudy.

5. Kostnice u svatého Jakuba: druhá největší v Evropě

Kraj: Brno | Strašidelnost: 4/5

Pod dlažbou Jakubského náměstí v centru Brna chodí denně tisíce lidí, aniž by tušily, co mají pod nohama. Podle Wikipedie tu leží pozůstatky až padesáti tisíc lidí. Větší kostnici v Evropě mají jen pařížské katakomby.

Pravda: Kostnice byla od konce osmnáctého století zapečetěná a zapomenutá. Znovu ji objevili až archeologové v roce 2001 při průzkumu náměstí a veřejnosti se otevřela v roce 2012. Pro výlet z Brna je to ideální program na deštivé dopoledne.

Kde přespat: na jižní a střední Moravě, kde vás po kostnici spraví sklenka vína.

6. Useknutá ruka u svatého Jakuba v Praze

Kraj: Praha | Strašidelnost: 3/5

Když vejdete do baziliky svatého Jakuba na Starém Městě, podívejte se vpravo nad vchod. Na řetězu tam visí zčernalá lidská ruka. Podle Pražského deníku se kolem roku 1400 v noci vloupal do kostela zloděj a sáhl po perlovém náhrdelníku na soše Panny Marie. Socha ho chytila za zápěstí a nepustila. Ráno ho nedokázal nikdo vyprostit, a tak zavolali kata, který ruku usekl. Visí tam dodnes jako výstraha.

Pravda: Legenda je legenda, ale ruka je skutečná a přežila dokonce velký požár kostela v roce 1689.

Kde přespat: ne v Praze. Kousek za ní ve středních Čechách.

7. Bílá paní: když nosí černé rukavice

Kraj: jižní Čechy | Strašidelnost: 2/5

Nejslavnější české strašidlo je vlastně hodné. Bílá paní se zjevuje na bývalých rožmberských sídlech, v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Třeboni nebo Telči. Podle Wikipedie ohlašuje osud rodu. Když má bílé rukavice a klíče u pasu, čeká rod něco dobrého. Když černé, blíží se neštěstí nebo smrt.

Pravda: S Bílou paní se obvykle ztotožňuje Perchta z Rožmberka, historicky je to ale sporné. V Jindřichově Hradci se k ní váže tradice sladké kaše, kterou na Zelený čtvrtek dostávali chudí. Založila ji ve čtrnáctém století Markéta z Hardeggu a vydržela až do osmnáctého století.

Kde přespat: v jižních Čechách, třeba v roubence uprostřed rybníků, kde se v mlze ztrácí hráze.

Po strašení k ohni

Nejlepší část strašidelného výletu přichází až potom. Vrátit se za tmy na chalupu, zatopit, zavřít okenice a vyprávět si, co kdo viděl. Na to se hodí chalupa s krbem na samotě, kde je kolem opravdová tma.

Jestli chcete spojit strašení s prodlouženým víkendem, tipy najdete v článku Prodloužený víkend na chalupě.