Zpět na inspiraci
Dřevěná chalupa mezi zelenými stromy
8. října 20264 min čtení

Národ chalupářů: 8 věcí, které o českém chalupaření nejspíš nevíte

Víc chat na obyvatele mají jen Švédové, první trampská osada slaví přes sto let a Chalupáře kdysi vidělo 93 procent dospělých. Osm faktů o tom, proč Češi jezdí v pátek odpoledne z města a v neděli večer zpátky.

Každý pátek odpoledne se z českých měst vyvalí kolona aut s kufry, psy a bednou piva. V neděli večer se vrací. Zvenku to vypadá jako obyčejný víkend, ale ve skutečnosti jde o jeden z nejsvéráznějších národních zvyků ve střední Evropě. Tady je osm faktů, které to dokazují.

1. Víc chat na obyvatele mají jen Švédové

Podle Radia Prague International jsou Češi v počtu chat na obyvatele druzí na světě. Předčí nás jen Švédsko, země jezer a červených dřevěných domků. Při sčítání v roce 1991 napočítali statistici téměř 400 tisíc rekreačních objektů, o deset let později už přes 432 tisíc.

Na počátku devadesátých let přitom ekonomové předpovídali, že chalupaření po pádu režimu zanikne. Lidé přece budou moct jezdit k moři. Nestalo se. Jezdí k moři i na chalupu.

2. Chata a chalupa nejsou totéž

Rozdíl, který Češi cítí intuitivně, cizincům těžko vysvětlíte. Chata se staví rovnou na rekreaci, typicky dřevěná, v chatové osadě u vody nebo v lese. Chalupa je původně venkovské stavení, ve kterém se kdysi žilo a hospodařilo, a teprve později ho koupili lidé z města na víkendy.

Úřady tenhle rozdíl dlouho neřešily. Podle ČT24 právní řád až do roku 1976 rekreační chalupy vůbec neznal. Teprve potom mohla stará zemědělská stavení oficiálně sloužit k rekreaci. Češi je na ni ale používali už dávno předtím.

3. Všechno začalo trampy na Sázavě a Vltavě

Kořeny chataření nejsou v zámožných letních sídlech, ale v trampském hnutí dvacátých let. Nejstarší trampská osada Ztracenka u Svatojánských proudů na Vltavě oslavila v roce 2024 sto šest let. Podle znalců trampingu byla první skoro ve všem: měla první trampské písně, první zpěvník, totem, kalendář i první knihu. Osada má dodnes svého šerifa.

O kus dál funguje od roku 1922 hostinec U Taterů, pořád ve stejné rodině. Prý tam byl snad každý tramp, který kdy nosil kanady.

4. Za zlatým věkem chalup stojí volné soboty

Nejvíc chat se postavilo v šedesátých letech. Tehdy se sešlo několik věcí najednou: pracovní týden se zkrátil a volné soboty se staly pravidlem, přibylo aut a v pohraničí po odsunu zůstala spousta prázdných stavení.

Za normalizace počet chalup vzrostl o víc než polovinu. Do ciziny se jezdit nedalo, a tak se jezdilo do vlastního. Režim to mlčky toleroval, protože člověk, který o víkendu kope základy pergoly, nemá čas na politiku. Chalupa se tak stala tichým azylem, kde člověk mohl být sám sebou.

5. Chalupáře vidělo 93 procent dospělých

Seriál Chalupáři z roku 1975 měl podle Květů sledovanost 93 procent dospělé populace. To je číslo, o kterém se dnešním televizím ani nezdá. Natáčelo se v létě 1974 ve Višňové u Příbrami, která se v seriálu jmenovala Třešňová.

Pár kuriozit navíc. Z hospody, kam chodil Evžen Huml s Bohoušem Císařem, je dnes výrobna krmiva pro psy. Místní minipivovar vaří piva pojmenovaná Evžen, Bohouš a Fuxie. A zpívanou verzi úvodní písně po emigraci Waldemara Matušky v roce 1986 ze seriálu vystřihli. Vrátila se až po revoluci.

6. Na chalupě dnes žije dvakrát víc lidí než před deseti lety

Chalupa už dávno není jen na víkendy. Podle sčítání lidu 2021 bydlelo v chatách a chalupách trvale přes 77 tisíc lidí. V roce 2011 jich bylo 35 tisíc. Nejvíc jich žije v okolí velkých měst, hlavně jižně a západně od Prahy, odkud se dá dojíždět do práce.

7. Covid udělal z chalupy luxusní zboží

Když se v roce 2020 zavřely hranice, zájem o chalupy vystřelil. Podle Aktuálně.cz se v červnu 2020 počet zobrazení inzerátu na chalupu za den oproti předchozímu roku ztrojnásobil, počet reakcí zečtyřnásobil a nabídka se zároveň o čtvrtinu zmenšila. Nejvíc ceny vyskočily na Vysočině a na Plzeňsku.

Pro spoustu lidí je dnes vlastní chalupa nedosažitelná. Což je mimochodem jeden z důvodů, proč existují pronájmy.

8. Chalupa se nedá přeložit

Angličané mají „cottage“, Norové „hytte“, Rusové „dača“. Nic z toho ale přesně nepopisuje českou chalupu s kamny, sekerou v pařezu, sousedem přes plot a pátečním nákupem v supermarketu cestou. Zkuste cizinci vysvětlit, proč jezdíte každý víkend do jiného domu, kde celou sobotu opravujete okap a v neděli jedete domů unavenější, než jste přijeli. A proč se na to celý týden těšíte.

Vesnická chalupa s doškovou střechou
Vesnická chalupa s doškovou střechou

Chalupaření bez chalupy

Nemusíte mít vlastní chalupu, abyste si to užili. Stačí si ji na víkend půjčit. Neopravujete okap, nesekáte trávu a nikdo po vás nechce, abyste v říjnu zazimovali vodu. Zbude jen to dobré: kamna, les za domem a pocit, že jste na chvíli jinde.

Nejbližší chalupy k Praze jsme sepsali v článku Chalupa do hodiny z Prahy. Pokud chcete opravdu tu klasickou, s dřevěnými trámy, vyberte si mezi roubenkami nebo chalupami. A kdo dá přednost chatě u vody jako za časů trampů, najde je mezi chatami.